JEJKA...

Nemyslím tu písničku od jisté české skupiny, ale to obyčejné, kdy sedíte u papíru a tužkou zachycujete (nebo se snažíte zachytit) nějakou myšlenku. Každý to zkoušel a já se teď k tomu vracím. Jsem sice propagační výtvarník, ale to co jsem se naučila ve škole, jsem taky už statečně stihla zapomenout. Ne, že bych to všechno zapomněla, jen jsem totálně vyšla ze cviku a dělají mi problém i jednoduché kresby. Prohrabala jsem poličky a našla své knížky o kreslení, malování a dalších technikách a začínám od nuly. Dokonce jsem taťku poslala pro tempery. Přinesl mi jich 6 a stálo mě to 552,–Kč. (Ani si nedovedete představit ten řev. Musela jsem si na to dát panáka.) První malba se mi moc nepovedla a tak budu předstírat, že jsem pouze zkoušela barvy. Možná se to časem zlepší a já je budu moct publikovat i tady.Malování se opět stalo mým koníčkem i relaxací. I když je pravdou, že dokavaď se nezlepším i príma prostředkem k vybití energie. U škubání papíru se umím krásně rozčilovat.