JEJKA...

Dneska jsem proseděla další službu v mé „nové“ práci. Další služba na recepci bez počítače připojeného k síti. Zároveň to byla služba, kdy jsem měla skoro plnou hlavu manažera a chuti někomu trhat končetiny. Nemám ráda, když se zaučuji na nějaké té recepci a zrovna je tam nějaký problém.
Když jsem úplně začínala s recepcí, šla jsem vyklepnutá jako kuře rovnou na ministerstvo. Tak jsem získala nějaké zkušenosti. Následně jsem byla poslána na recepci do našeho divadla. Mělo to být poklidné. Jenže zrovinka ten den, kdy jsem nastoupila, začala sezona. Jupí. Umělci deroucí se do práce a já, naprosto nechápající, co se po mé maličkosti chce.
Po nějaké době jsem se přesunula do kanceláře, kde jsem žila a následně přežívala několik let.
Nyní jsem byla přesunuta na jinou recepci, kde se pomalu rozkoukávám. Samozřejmě se po chvilce na recepci vyskytl problém. Někdo si do baráčku přišel jak do cukrárny a odcházel obohacen o nějaký majetek. Což od něj nebylo moc pěkné.
Směna proběhla s manažerem za zadkem, který moc nevnímá okolní dění. Nezdravil, nekomunikoval a kontroloval kamerový záznam a jiný binec.
Výhoda byla, že to trvalo jen 10 hodin.
Další služba už je trochu delší. Penízky se musí vydělávat, i když to není nijak příjemná záležitost. Chvíle užírající se nudy střídá jemné hektično. Chci net! Chci nějaké malé rozptýlení. Číst něco více duchaplného není možné, učit se už vůbec ne, psát…věčně je mi přetrhávána niť příběhu. Takže jen sedím a chvilkami smutně koukám ven. Chtělo by to nějakou činnost. Nebo malý, neškodný notebook, který by byl připojený k síti. Zatím jsem si ho ukořistila alespoň do mobilu.