JEJKA...

Od rána přemýšlím o lidech a o tom, jak se chovají a co dělají. Zná to snad každý. Ať už se jedná o špatně vymačkanou pastu na zuby, vlasy v umyvadle, otevřené mléko na lince místo toho, aby bylo v lednici, kde je prázdná krabice… Myslím, že tyhle „vady“ lidí bych mohla vypisovat tak, že by vznikla poměrně rozsáhlá kniha.

Zajímavé je, že zrovna největší trable jsou s těmito maličkostmi. ^^ Není to tak trochu záhada? Velké krize stmelí lidi a malé jsou pro ně téměř jako metla. Lidská psychika je v tomto směru úžasná.
Můžete říkat stokrát, ať tu pastu mačkají od konce a ne z prostředku, ale v ranním spěchu a zvyku se to skoro nikdy nepovede. Nemám pravdu? Moje sestra to tak dělá stále, štve mě tím, ale … já dělám jiné věci, které zase vytáčejí ji.

Skvrny na Slunci a další vesmírné vlivy zapříčinili to, že mého kamaráda vyhodili z vysoké školy. Je to škoda, ale prostě se to stává. Nyní má doma dusnou tichou domácnost a je z toho tak trochu špatný. Jistý člen rodiny mu řekl, že je to černá ovce rodiny a veliké zklamání.
Tohle by se opravdu nemělo. Chápu, že jsou naštvaní, protože se vysoká nepovedla, ale dělat z toho takovou tragedii mi přijde škoda. Má dobrou školu, má maturitu, je na něm vidět, že také neskáče radostí z vyhození, snaží se si sehnat práci a brigádu. Přece ho za to nebudu lynčovat?
Lidé někdy ze zklamání (nebo i jiných pohnutek) řeknou hodně ošklivé věci, které si snad ani nepromyslí.
Asi to pravidlo „počítej do deseti a pak mluv“ má kořeny v pravdě.