JEJKA...

Nedávno jsem se přistihla při přemýšlení, kdy jsem naposledy byla s kamarády v čajovně, zašla si v lidma do kina, případně na nějakou nečekanou „hurá“ akci. Bylo toho málo. Rozhodla jsem se, že to napravím. Musím chodit ven, mezi lidi a seznamovat se s novými.

Jak jsem se rozhodla, tak taky činím. Diář se mi zaplňuje různými akcemi, na které se snažím chodit, bavit se a celkově si užívat. Jen nesmím zapomínat na moji povinost k psaní. Společenský život je totiž děsivý žrout volného času. Na druhou sranu je to základní kámen inspirace a psaní. Můj bojový úkol zní – spojit to. Zase jsem začala psát kusy povídek, ale nevíc inspirace mě kouše v době, kdy sedím v práci. Takže moji zásobu sešitů konečně využiji na poznámky.