JEJKA...

Trpím nemocí tohoto počasí a období. Klasický kašel s rýmou. A pravdou je, že se mi to vůbec nelíbí. Komu taky jo.
Stále mám u sebe čaj a stejně mám žízeň, ze sirupu a medu jsem už trochu přeslazená a Paralen je taky můj kamarád. Jen mám pocit, že na bolení hlavy z dlouhého ležení v posteli a nebo tohoto plačtivého počasí je i můj Paralen malý pán. Dneska to naštěstí vypadá na pěkné počasí, i když ani to mi na náladě taky moc nepřidá.
Jejce se moc stýská po Kájovi. Už jsem luk neviděla ani nepamatuji, což mě opravdu hodně mrzí. Prostě na to není čas a když čas je, nechce se mi jen v nechcípaném stavu přes polovinu Prahy. Stejnak bych si tu střelnici pak ani neužila. Těším se na léto a až budu fit a snad i v práci se to trochu uklidní tak, abych mohla chodit alespoň jednou či dvakrát týdně na luky.
V tomhle stavu se mi ani nechce trénovat. Takže mi moje svaly jdou do háje a já se pak zblázním až se konečně udělám čas. Snad to bude brzy.
Opravdu se mi po střílení stýská.