JEJKA...

Některé věci se staly již takovou samozřejmostí, že se bez nich běžný život stává dosti obtížným. Dneska si už těžce dovedu představit komunikaci bez telefonu a za použití jen písemné pošty – klasických dopisů z papíru. Určitě by to šlo, ale než by se domluvil sraz, uběhl by třeba měsíc. Organizovat tak nějakou větší akci by bylo asi hodně náročné. To samé platí o počítači a připojení na internet. Na internetu je spousta informací, lidí a kominikace s nimi. A když už není počítač připojen na síti, dělá se na něm spousta jiné práce. Psaní textů, tabulek, grafické práce. Dneska se už práce nepíšou na psacím stroji nebo v ruce, ale na počítači, který je i uhledně vytiskne na papír. Počítač si usnadnil komunikaci s lidmi. Ať už je to formou emailu, icq, skype či facebooku, twiteru a já nevím jakých jiných aplikací, messengerů a stránek.
A já o to nyní na pár dní přišla. I když doma mám internet, jsem na něj napojena jen z nového mobilu, který mi tento handicap trochu usnadňuje.
U mého noťase odešla nabíječka. Takže mi zbývá jen nějakých 100 minut, než se vybije baterie. Samozřejmě se to stalo v době, kdy tam mám rozdělanou práci a projekt, který bych potřebovala poměrně rychle dodělat a komunikovat s lidmi. A i když mám telefon velmi šikovný, něco na něm je přeci jen těžší a nepřesné.
Doufám, že se k internetovému životu vrátím brzy. A bude to ten pouhý týden a ne možných 21 dní.


Bla bla bla, zdroj je opraven a bude připraven k vyzvednutí od 9 do 17 hod.
Na jednu stranu mě tato sms velmi potěšila, na druhou stranu mě tak trochu rozesmutnila. Jak to vymyslím? Moje pracovní doba je totiž 8–18 a tak asi těžko budu v 16:30 v jejich prodejně. Jak já miluji komplikace.