JEJKA...

Včerejší večer vstal pěkně po prdeli – mám-li to napsat přímo. Včerejší večer se mi nevedlo. Byla jsem unavená, na střelnici jsem se zase nedostala (což už nějak není nic nového). Obávám se, že mé svaly už silně atrofují a Kája je na střelnici pokrytý mechem a prachem.

Po noční jsem se dostala do pelíšku někdy před 12 hod, protože jsem si ještě zajela vyřídit novou kreditku, jelikož jsem svoji peněženku postrádala. Na spořce jsem nechala asi hodinu času, ale odešla jsem docela spokojena. Nová karta bude a dokonce bude i druhá, kam se budou posílat prašule a šetřit si. Po krátkém zvažování jsem se rozhodla, že si nechám na kartu dát obrázek. YA-HA. Přečetla jsem si pravidla výběru pictíku, jeden jsem lehce (opravdu lehce) porušila, ale za to, že budu mít tu nejkrásnější kreditní kartu, mi to stálo. Karta je schválena a do 10dní bude doma.
Těším se na ni.
Jen zpět k večeru. Po asi 3 špatných hodinách odpoledního spánku jsem moc použitelná nebyla. Malátná, ospalá, amébovitá. Dokopala jsem se alespoň vykoupat Charlieho, který se mnou docela často sdílí lože a peřinu. Chtěla jsem se i učit, ale nedokázala jsem udržet vlastní myšlenku, natož ukládat informace.
Když jsem šla kolem 23 hod spinkat, tatínek prohodil něco, na což jsem mu odvětila, že toto v 11 večer fakt řešit nebudu a šla jsem spát. Jenže i tak mě to dost rozhodilo a tak jsem v posteli zuřila a přemýšlela. Po půlnoci jsem se trochu uklidnila. Pokus o spaní střídal další pokus. Nemohla jsem se uvelebit, bolelo mě bříško, studila mě noha pod peřinou, potila jsem se a jako třešinka na dortu byla křeč ve svalech na krku a kolem klíční kosti. Hnus.
Noc byla zakončena krásným zaspáním do práce.
S novým dnem se začalo trochu blýskat na lepší den. V emailu mi byl schválen obrázek na kartu, v šatně jsem u svých čajů našla svoji peněženku a měla docela ňami oběd. Zanadávala jsem si do debilů a je mi fajn.
Noc blbec byla ukončena a začal docela fajna den.