JEJKA...

Ztište ryk zbraní a nechť písně a bubny zní. Král se vrací. Oslavy a hodování v království započne. Král se vrací a usedá na svůj trůn.
No dobrá. V mém případě to není král, ale královna. I když – modrou krev nemám a jediné království, které vlastním, je zde moje bloguje.
V posledním článku (tedy spíše jen takové poznámce) jsem psala, že se události posledních dní dohrabaly do takového stádia, kdy už jsem potřebovala oddych. Nechtěla jsem si z blogu udělat negativní vylévání srdíčka a tak jsem raději na chvilku přestala psát. Možná se k tomu někdy vrátím, ale rozhodně ne v nějaké brzké době.
Každopádně mě potkalo spoustu věcí a změn. Myslím, že od ledna, kdy jsem se s přítelem stěhovala, jsem se také trochu změnila. Setkání s realitou bylo náročné a zanechalo na mě dostatečný otisk.
Otisk je to takový, že zanechal spoustu dobrého a spoustu už ne tak dobrého. Dostala jsem se na jiné koleje a v cestě se pokračuje.
Život je jedna velká bitva a „this is war“ – jak by asi bylo řečeno pár lidmi.
Takže zase vzhůru do bitvy.