Moje berušky
Před pár lety, jsem začala více koukat na anime. Bylo to ještě na učňáku. Ve třídě jsem s tím moc velkého ohlasu nesklidila. Bylo to kreslené, tím pádem to nutně musela být pohádka. Vysvětlování, že tomu tak opravdu není, bylo jak mluvení do zdi. Nikdo mi nevěřil (nebo nechtěl věřit), že i když je to kreslené, jedná se třeba o psychologický thriller. Vysvětlování jsem vzdala. Nebudu jim nutit své věci. Naštěstí byla třída velmi různorodá a každý měl něco.
Časem jsem našla pár velmi zajímavých blogů na toto (anime) téma. Jejich majitele jsem si povětšinou velmi oblíbila a s láskou je označuji jako své „berušky“.
S některými jsem se sešla a myslím, že přeskočila úžasná jiskra přátelství. Došlo to dokonce tak daleko, že jsem se na jedné akci nechala „oddat“ s jednou beruškou, která je na netu známá jako Momoko. Jsem moc ráda, že tě mám.
Další z mých berušek je Herb. Úžasné stvoření. Herb byla jeden z mých prvních „blog úlovků“. Těšilo mne, že jsem mohla sledovat vývoj této super slečny. Začala publikováním obrázků z anime s občasným článkem s nějakým postřehem. Jak se časem nitky zkušeností splétaly, stala se z ní úžasná blogerka.
Jediné, co mě s Herb velmi mrzí je, že ji neznám osobně. Léta si píšeme, tu a tam si pošleme nějaké foto, ale na kafe se nešlo. Po letech psaní na ICQ se vytvořil zvláštní vztah. I když se vlastně osobně neznáme, víme toho o sobě hodně. Herb je mou velkou beruškou, se kterou sem také řešila hodně osobní záležitosti nás obou. Děkuji za mnoho krásných písmenek.
Ale to jsem už trochu dál.
Kdysi jsem na jednom blogu našla odkaz na další stránky, kde byla informace o jednom velkém srazu fanoušků japonské tvorby v Brně. Smůla byla, že jsem se to dozvěděla až po jejím konci. Naštěstí byl tenkrát rozvoj této činnosti a tam jsem nemusela na další akci čekat dlouho. Brzy jsem našla pozvánku na 2. ročník akce s názvem Advík 2007. Jako pracující jsem se spolužáky ztratila vyšší kontakt a stejně je tato tématika nijak nebrala. Poslala jsem si přihlášku, zabalila batůžek a vydala se na Petřiny. Akce byla relativně malá. Kolem 240 návštěvníků. I tak jsem si ji naprosto užila a našla velké množství stejně praštěných lidí (někteří jsou praštění i více). Několik lidí se sice jen pouhým známým, případným písmenkováním na netu. Jenže někteří se mi dostali do srdce. I když jsou to magoři, blázni a nevím co ještě, mám je ráda.
Bydlíme u sebe, jezdíme se navštěvovat, děláme akce pro další fandy (letošní akce, na které jsem se podílela, měla návštěvnost přes 2000 lidí), děláme si vzájemnou oporu a tak různě.
Děkuji těmto beruškám.
(1) (urzu7 – Mail – WWW)
Vloženo 18.09.2010, 15:55:31
Jo jo maš naprostou pravdu Herb i Momoko jsou vyborny blogerky A ty taky.
(2) (herb – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 18:26:49
Pořád si říkám, že už tam za tebou musím někdy dojet. 
Problém je takový, že jsem tvor hrozně stydlivý, který se bojí, že udělá špatný dojem, či se nebude nějakým způsobem líbit, um… Takže se vždycky ke všemu hrozně dlouho dokopávám. Tentokrát jsem se už rozhoupávala alespoň na ten ADVík, ač nemám v lásce davy lidí a vlastně mě nezajímá ani ta akce jako taková jako spíš vy, co tam budete, ale nějak tomu „osud chtěl,“ že jsem celé prázdniny strávila nad učením a setkání s přáteli jsem tak odřekla nespočet.
Snad se mi povede dojet na nějakou z dalších akcí, na kterých budete. 
Vím, že je to takové… trapné, když se po netu známe už tak dlouho, řekneme si leccos, a ve skutečnosti jsme si ani nepotřásly rukou.
Budu se to snažit napravit.
(3) (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 19:07:09
Herb: Myslím, že ty ses do mého srdce zapsala tak, že se prvního dojmu opravdu bát nemusíš. Jsi úžasné stvoření. Snad bude nějak časík. Můžem třeba dát sraz na půli cestě – třeba v Brně,
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
