Malý velký pes
Mám dva psíky. Holčičku Čikinku a trochu mladšího kluka Charlika. Oba o své první majitele přišli a dostali se do Trojského útulku.
Jak byla a je Čikinka vzorný pejsek (až na její pažravost), s Charlikem pár starostí je.
Charlie je docela živé shitzu, které musí šmejdit, prohledávat a hlídat.
Dle vyprávění, shitzu vzniklo v Tibetu, kde se tamní mniši dlouze modlili a byla jim zima na nožky. Smíchali pár pejsků, které trochu poupraví a vznikla tahle rasa „koštěte na nožičkách“. Dle tradice se shitzu nesmělo prodávat, ale pouze věnovat. Věřilo se, že psík má duši mnicha, který nesplnil svoji úlohu. (Ve 20. století se díky importu do evropy rozšíší poptávka a začínají chovné stanice.)
Hafani se tak dostají do královských rodin, kde jsou až nechutně rozmazlování. Nepřícházelo v úvahu, že by jedl z obyčejné misky či pil nějakou vodu. Dostával vybraná jídla na stříbrném podnose – kachní jatýrka, jačí mléko a já nevím co ještě.
Když jsem dočetla knihu Shitzu, podivila jsem se a nevěděla, jestli nemám psíky vrátit nebo se smát.
Moji dostávají obyčejnou vodu, kvalitnější granule, tu a tam piškot, případně odřezky masa v kuchyni. Koupu je dle počasí – jednou za měsíc dva. Dokonce je stříhám, což je téměř nemyslitelné. A barbarsky jim nepletu copánky a ani neolejuji srst.
Jak hrozná panička jsem v očích majitelů výstavních shitzátek. Děkuji, ale nechci.
Čikinka se vody bojí a nebudu ji trápit zbytečným koupáním každý týden. Charlik – myslím, že on by se v dlouhé srsti a na špagátku, kde by se nemohl pořádně proběhnout, zaštěkat a vyválet – jen trápil.
Knihu jsem uložila a mám ji spíše jako dekoraci než jako poradce, kdyby se něco stalo.
V knize totiž nikde nepíšou co dělat, když váš šestikilový psík má srdce mazla a sebevědomí vlka.
Asi nikdy nezapomenu, jak Charlie proháněj sousedovic psa. Smutné a zároveň veselé bylo, že sousedovic pes měl stejně velkou hlavu, jako celý můj psík. Charlie se rozhodl, že ten ridgeback je prostě zlo, které musí být sežráno a já zachráněna. Ridgeback byl zahnán k domovním dvěřím a Charlik se na mě podíval pohledem „to jsem dobrej, viď?“.
Pokusila jsem se mu vysvětlit, že velký pejskové se nepapají, ale pro jistotu se nám soused vyhýbal.
(1) Pejsci (urzu7 – Mail – WWW)
Vloženo 07.03.2010, 17:25:38
Moc pěkně napsaný .
Jo jo maly psi maj sebevědomi vlka .
naši maji ublafanou jezevčici, stači zabouchout dveře od auta a už je ji slyšet.
A na prochazkach je to jak pišeš.Žadný pes neni moc velky aby ho neprohnala.
a na špagatku chodi jen za trest jinak, běži vždycky kolem nohy a poslouchá vetšinou na slovo.
(2) (Jitule – Mail – WWW)
Vloženo 09.03.2010, 11:20:35
jsou to malý útočníci, mam německého ovčáka a pokaždé když nás potká čivava od sousedů útočí na Nera jak pominutá, většinou to, ale končí jedním zavrčením na čivavu a ta šplhá po svém majiteli co jí nohy stačí, oči těsně před vypadnutím z hlavy, ale dělá to pokaždé a tak ji bereme jako sadomaso čivavu a když jí to dělá dobře, Nero jí děsí rád a tak to chodí už dva roky co Nera mám 
(3) (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 09.03.2010, 14:42:52
No.. to Charlik se nedá a snadží se bojovat dál. Nakonec ho musím chytit pod krkem a lehce škrtit 
(4) (Neko – Mail – WWW)
Vloženo 12.03.2010, 21:07:24
Čím menší, tím větší mrcha. Samozřejmě ne ve zlým. Když to není vidět, musí to být alespoň slyšet.
Mám ráda pejsky, jak velký, tak malý. A pokud jde o jejich osobnost, tak na velikosti nezáleží. Jak říkáš, stává se, že pak David prohání Goliáše.
Myslím, že s péčí by se to nemělo přehánět, jak ostatně píšeš. Zvířátka v přírodě taky nikdo nekoupe a jak by se dostala k jačímu mléku, to radši nechci ani vědět. Myslím, že takové věci jsou tomu psíkovi snad víc na škodu než ku prospěchu, takže tě chápu. Určitě se u tebe mají tisíckrát lépe, než by se měli u nějaké bohaté paničky, co by je olejovala a nevím, co za zvěrstva by těm psům chtěli ještě dělat. Myslím, že láska a úcta ke zvířeti se dá vyjádřit daleko lepším způsobem než podstrojováním a rozmazlováním ad absurdum.
Ale jako poznatek mi to přijde zajímavé. Hlavně to s těmi Tibetskými mnichy. Na jednu stranu jsem celkem odpůrce šlechtění nových plemen, na druhou stranu si nemůžu pomoct a nešišlat na to, když už to vidím.
(5) (Beldaran – Mail – WWW)
Vloženo 19.03.2010, 23:53:36
Kdysi jsem dospěla k názoru, že můj pudl není psem výstavním. Stačí mi podívat se na fotky z těch výstav. Buď dělám něco špatně nebo bych musela mít psa věčně zavřeného doma, aby mu narostlo háro jako Nabeshinovi. A to dělat nebudu, nemám potřebu mít psa gaučáka. Když ráda běhá, tak ať běhá, ať si klidně přinese v kožichu nějakou větvičku nebo bodlák. Já se s ní nebabrám, mám pocit, že lidé, jejichž zábavou je pouze vystavování a česání a jiné hyzdění jejich psa, vedou prázné životy.
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
