JEJKA...

Toto jsou jména mých kamarádů. Kája je z nich nejstarší. S Plutem se znám asi měsíc a s Wildou necelých 14 dní.
Nevím co to je za obcesi, ale velice ráda si pojmenovávám věci, ke kterým mám nějaký vztah. Takže i když jsou to věci spotřební a vydrží jen pár let, pojmenuji to. Po jejich odchodu do křemíkového nebe (či jiného nebe), si většinou pořídím věc novou, třeba i podobnou, ale s jiným jménem. Nějak se mi nelíbí, že bych měla jména opakovat. Např. Nikdy bych psa nepojmenovala po psíku, kterého jsem měla předtím. Každý je jiný, a i když je to „jen pes“ má naprosto jinou povahu.
Tak je to relativně i s věcmi. Když si koupíte telefon jedné značky, který vám za 2 roky a 2 měsíce umře, většinou si koupíte nový. Je jedno, jestli u dané značky zůstanete, nebo změníte. Starý telefon uměl to a ono, ale nový telefon umí to a ono a i tamto. Má jiný software a tak pod. Pojmenovat ho tedy po starém se mi tedy nějak nechce.
Takže – kdo je Kája.
Kája je můj luk, který už několik týdnů leží na střelnici, protože na něj není moc čas. Kája je dřevěný, lakovaný, rozkládací luk s nátahem 30liber. Budu muset nějak vymyslet, abych se za ním mohla alespoň jednou dvakrát týdně podívat. Stýská se mi, ale já jsem po práci unavená a nechce se mi pejsky zase nechávat na další hodinu a půl doma samotné.
Kája je v mém okolí docela známý. Ale Pluta a Wildu ještě moc lidí nezná.
Pluto je také můj kamarád. Je to krásná černá digitální kamerka. Když jedu s partou natáčet, nejdem natáčet, ale Plutovat. Pluto plutuje vše, co se dá. Jen paničku nějak plutuje málo. Hodláme napravit. Pluta jsem si pořídila z několika důvodů. Fotky jsou sice krásné, ale udělat si tu a tam nějaký malý filmík také není k zahození. Díky mé mini cosplay kariéře se občas to natáčení hodí. Letos se také po hodně dlouhé době těším na vánoční čas, který budu výjimečně trávit s přáteli a ještě za hranicemi ČR. Naplutuji si krásnou malou dovolenou. Jak vzniklo jeho jméno? Podle jeho prvního velkého projektu, který bude s jeho pomocí natočen – 20 Seconds To Pluto. Víc neřeknu.
A poslední v řadě je Wilda.. Ano, Wilda se píše s W místo V. Wilda je nejnovější přírůstek do rodiny. Je to dotykový telefon, který velmi rád běhá po netu. Dost jsem zvažovala, zda mám koupit Wildu nebo Berušku. Wilda je dotykový telefon, který je hlavně na surfování po netu, lození na youtube, faceebooku nebo twitteru. Velkou výhodou je jeho velký display a nevýhodou také velký display. x) Je poměrně citlivý a tak se mi stává, že si ho občas při telefonování vypnu uchem. A jak je dotykový, je věčně zapatlaný. Ideální ke zkoumání vlastních otisků prstů. Telefon je to chytrý, s dobrým softem, organizační složkou a google android je skvělý.
Beruška sice dotyková nebyla. Měla podobnou klávesnici jako u počítače, menší display, pomalejší lození na netu, ale vynikající organizace. Špičkové propojení na email, vytváření a hlavně úprava dokumentů, diář, upomínky – Beruška je skvělý telefon pro manažery a lidi, kteří v telefonu potřebují víc, než jen telefon (a taky zpěváky, kteří si k telefonku opravdu udělají hodně velké pouto a vytvoří si na jeho „závislosti“ image: D).
Co mě tedy přimělo pro Wildu? Internet. Wilda má lepší systém na lození po netu. Dále se mi líbil velký display, který byl i dotykový, android a hlavně jsem věděla, že do Wildy nahraju odnož ICQ. A s tím jsem si u Berušky nebyla jistá.
Zatím se s Wildou stále seznamujeme. Nacházím velké výhody a i negativa mít takový telefon. Ale navzdory všemu – Wilda je kamarád, který mě zachraňuje v nouzích vysoké nudy v práci. Což byla i hlavní myšlenka koupě.

Koukám, že jsem za poslední dva měsíce za techniku docela utrácela, ale projekt 20 Seconds To Pluto, předvánoční čas v Barceloně a bláznivé srazy s kamarádkami Pluta prostě potřebují. A Wilda – nuda v práci je už trochu snesitelnější.