JEJKA...

Jelikož jsem přeložena na klidnou recepci, začala jsem se učit. Opravdu pracuji na své angličtině. Dokonce jsem si díky pracovišti přidala i italštinu.
Na recepci mám svůj šuplík a svoji poličku, kde je spousta knížek.
Snažím se tedy oprášit a naučit nějaký ten jazyk, obecné reálie a fakta, kouknout na notičky a případně si přečíst nějakou beletrii. Dokonce jsem si zase začala hrát s myšlenkou, že zkusím vysokou školu nebo vzdělávací kurzy.
Nakonec to dopadlo tak, že se učím paragraf, kus zákoníku, modelové situace, které opravdu z 85% jsou pro moji osobu velmi… k ničemu.
Opravdu si dokážu tvrdit, že manažer, který mě (158 cm vysokého a 48kg vážícího pišišvora) pošle hlídat před zátaras rockového koncertu, či vyhazovače v casinu – je blb.
Takže se dobrovolně učím to, co se mi chce a považuji za důležité pro mou osobu a nedobrovolně to, co považuje důležité nějaký čičmunda, který to nechal schválit kdesi výše.