Chlupatá ponorka

Zapíchnutým vidlím patří dva rybníky, kde se koupe naše zvířectvo. Zrovna se čachtala Terezka a mne napadlo, že bychom mohli vykoupat i mého trhače.
Terka chodí do vody dobrovolně a někdy tam vběhne aniž by se jí musel házet nějaký klacek. Čikče se do vody moc nechtělo a držela se od ní dál. Poprosila jsem Silvestra ať dá Čikinu do vody u břehu. Jen si trošku zaplave. Silvestr vzal pesu a položil jí nohy do vody. Pes nic. Žádný pokus o plavání. Tak jí pustil.
Čikina neplavala, ale zahučela pod vodu celá. Vypadala jako malá chlupatá ponorka. Po vteřině pod vodou začala přeci jen hrabat ke břehu, kde jsem jí vytáhla ven.
Cestou zpátky kolem nás běhala a skákala a očividně měla radost, že jdeme od vody pryč.

Komentáře

(1) chlupatá ponorka… (Alfa – Mail – WWW)
Vloženo 04.05.2004, 11:19:51
to je sice dobrý výraz, ale ve skutečnosti jsme viděli, jak má Čikina těžkou hlavičku… páč hlavička jí šla ke dnu a vyčuhoval jen zadeček. Tedy – jen chvilku, než šla pod hladinu celá…

(2) Jo, (Silvestr – Mail – WWW)
Vloženo 04.05.2004, 18:50:29
jako ponorku jsi ji nazvala dobře.
A nechci být škodolibý, ale nejvíc se mi na tom líbilo, jak jsi se s nasazením vlastního života vrhla Čikču vytahovat. Bejt to dál od břehu, určitě by jsi neváhala a vrhla se do rozbouřených vln rybníka. :)

(3) hA! (kryska – Mail – WWW)
Vloženo 04.05.2004, 22:22:56
Mám to! Už vím, čím si na Vidlích krátíte dlouhou chvíli! Děláte pokusy na zvířatech!!!! Styďte se!!! :o))
Výzkumný úkol: Jak daleko dojde pes po dně…

(4) já mám někdy pocit, (Alfa – Mail – WWW)
Vloženo 04.05.2004, 23:19:45
že naše zvířena dělá pokusy na nás… :o))))

(5) jo (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 05.05.2004, 12:10:41
Ponorka dobrá. To víš, že bych pro ni skočila.

(6) Naše (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 05.05.2004, 12:13:28
zvířectvo jsou pěkný padouši.

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

 
„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde