JEJKA...

Většinu víkendovho času jsem trávila v pracovním procesu. K mému štěstí (nebo smůle) bylo snad všechno hotové. Zbytek práce jsem za chvilku dodělala a s nadšením jsem se vrhla do hledání flešky s fotografiemi z mé dovolené (kterou jsem nechala doma na stole…).
Ale budiž. Sobotu jsem se zabavila prací a zábavou na netu. Hrála jsem si hry (jo v práci!) pročítala blogy a listovala wikipeií. Neuškodí, když mozek občas nasaje nějaké informace.
V neděli to už s mojí zábavou bylo trochu horší. Práce stále moc nebyla (až na nějaké ty drobnosti), Alfa stavěla se Silvoušem skříňky a já jsem byla lenivá na lození po netu a hledání mozkové potravy.
Stejně se musí každou neděli uklízet … a tak jsem si při pohledu na naše krásná okna vymyslela zábavu. Napustila jsem si kýbl vody s čistícím prostředkem a s naivním nadšením jsem se pustila do mytí oken. Že já blb se na to nevys… kašlala.
Původně jsem si myslela, že jen otřu mokrým hadrem tu dřevěnou lištu mezi okny, ale když jsem po chvilce zjistila, že se ta špína rozpouští a to dřevo je původem středně hněné, došlo mi, že mám pro zbytek dne o zábavu postaráno. Kolik jsem spotřebovala kyblíků vody už opravdu netuším, ale zařvala jedna lahev okeny a půl flašky jaru, dvě houbičky a hadr.
Drhla jsem statečně a nakonec jsem dodrhla. Černé rámy oken už jsou zase kovově zlaté, přes sklo je vidět a žaluzie vyčištěné. Bohužel jen do výše kam dosáhnu. Moje kancelář má asi 4 metry a já jen 1,60cm (a žebřík nevlastníme).
Škoda, že jsem vodu z prvích 6 kýblů neschovala … mohla bych ji pak prodávat jako prvotřídní tuš. Opravdu nepřeháním s tou černotou. Mám pocit, že za tu dobu co pracuji ve své kancelářičce, nikdo ty rámy nemyl a on ten mastný prach z aut, silnice, cigaret a pod udělá svoje.
Dneska jsem docela ráda, že jsem se do toho pustila. Ono je dobré si v kanclu kde trávíte XY hodin udělat pěkně. Jen by se to mělo asi dělat častěji. V neděli jsem to ukončila se slovy „Je to dobrý, okna jsou už čistější jak já“.
Myslím, že se příště vrhnu na skříňku.