Až vyrostu, budu požárníkem…
Soptík je postava z oblíbeného televizního seriálu pro děti. Je to malý zelený dráček, jehož snem je stát se požárníkem. Nosí červenou hasičskou přilbu. Žije v jeskyni se svým otcem, velkým drakem Dejmalem. Ten nemá pro Soptíkovu touhu žádné pochopení, protože smyslem života draků je chrlit oheň a věci zapalovat, nikoliv hasit. – Tolik čerpáno z naší Wikipedie.
Soptík patřil mezi mé velmi oblíbené večerníčky. Měla jsem toho dráčka ráda. Škoda, že ho televize někdy neodvysílá. Předabovat pohádku snad není takový problém. Trochu se vyčistí obraz, zvuk a požárník se nahradí hasičem a dětičky se mohou vesele vzdělávat o tom, že pyromanie není dobrá věc.
Což píše naprosto ta pravá osoba, která asi taky chtěla být nevím co, když dávala svíčku do poličky. Nebojte, když jsem zjistila, že se začíná pálit lak, byla jsem natolik duchem přítomna, že jsem svíčku sfoukla. (Alfa tenkrát měla moc velikou radost.)
Jako malá jsem chtěla být snad vše. Od klasické princezny, po sestřičku, kosmonauta… Prožila jsem si snad všechny zajímavé profese. Dneska jsem již trochu nohama na zemi. I když někdo by mohl říct, že jsem stále stejný magor, jako když mi bylo pět let.
Na to, že se ještě tu a tam podívám na nějakou tu japonskou animovanou tvorbu, si už spousta lidí zvyklo. To, že tu a tam chodím v kostýmu japonské animované postavičky, je už taky trochu tolerováno. To, že přednáším… nevím jaký to má ohlas, a popravdě, je mi to nějak fuk. x)
Člověk by asi měl dělat něco, co ho tak nějak baví a je v tom určitý druh seberealizace, odpočinku nebo se prostě jen vyřádit.
Bohužel, pro mě byl poslední rok nějaký více náročný. Jak po stránce pracovní, tak soukromé a tak na vedlejší aktivity už nezbývala energie.
Teď se kolem mne spousty věcí mění a doufám, že snad k lepšímu. Zatím to ten dobrý směr nabírá.
Takže:
Až vyrostu, budu lukostřelcem. O téhle profesi jsem sice nikdy nesnila, ale luky mám ráda a je to velmi příjemná relaxace. Nyní plánuji návrat do lukostřeleckého života. Přes léto jsem měla jiné starosti, únava, práce… Když už jsem ukořistila nějaký ten čas, raději jsem ho trávila odpočinkem. Opravdu jsem byla velmi unavená.
Změna nastala někdy v půlce léta, kdy se to pomalu začalo lepšit. Dneska jsem sice také po práci unavená, ale již ne tolik, jak tomu bylo dříve.
Dokonce jsem si na sebe vymyslela další projekt, o kterém ví velmi málo lidí a ti, kterým jsem to řekla, jsou velmi překvapeni. Jejka bude hrát na hudební nástroj (dá-li se to tak nazvat). Ne na kytaru, klavír, housle či tak. Až vyrostu, budu bubeníkem. Jejka se totiž přihlásila do školy bicích. Ano. To je ta veliká věc se spoustou bubínků, bubnů a blejskavých činel. Dokonce jsem si koupila už vlastní paličky >zaplavuje ji euforické nadšení<. Opravdu se velmi těším, až budu „hrát“. Jen nevím, koho mám z počátku víc litovat. Onen bicí nástroj nebo učitele… uvidíme časem. Snad nebudu velké střevo.
Nyní mě čeká ještě jedna, docela podstatná věc. Skloubit práci, odpočinek s pesama, luky a bubínky.
(1) (nominek – Mail – WWW)
Vloženo 18.09.2010, 22:05:27
Jo, Soptík nemá chybu. Jakmile jsem ho viděla na DVD, koupila dětem a má velký úspěch (a já šanci nenápadně ho zas sledovat) 
Na japonské animované filmy jsem narazila nedávno náhodou, nevíš prosím, kde by se daly na netu třeba nějaké sledovat pokud možno i s překladem (pro děti)?
Lukostřelbu se chystáme zkusit příští týden. Tento článek mi vyloženě kápnul do noty (koho nelákalo stát se bubeníkem, že?)
(2) Nominek (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 18.09.2010, 23:28:34
Tu je problém, že pro děti je toho málo. Vím o webu, kde se dají sehnat titulky, ale s dabingem je toho pomálu – případně, když to je nadabované, dětem bych to opravdu nedoporučila. (Jestli něco najdu, dám vědět).
Lukostřelba je krásný a příjemně těžký sport. Spousty lidí překvapí, že to není jen o napínání tětivy. Mrzí mne, že jsem tento rok hodně zanedbala.
Bubeník…ani nevím, kdy mě to chytlo. Mám pocit, že jsem o tom jemně začala uvažovat, když mi kamarád půjčil paličky a dovolil mi to zkusit.
(3) Jejko, (nominek – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 09:14:35
pokud teda někdy náhodou na něco s dabingem narazíš, budu opravdu moc ráda za odkaz.
Nedávno manžel sehnal DVD Cesta do světa fantazie a děti (nejen) byly nadšené. Na Animaxu běžel o prázdninách jejich seriál Romeo a Julie, a byla jsem fakt mile překvapena…
Děkuji
Mail: nominek@volny.cz
(4) (herb – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 18:56:21
nominek: Že už do toho tak kecám, tak krásné jsou určitě filmy od autora Hayao Miazaki (studio Ghibli): například ta Cesta do Fantazie, Království koček, Zámek v oblacích, Můj soused Totoro, Doručovací služba slečny Kiki a další. Většina jejich tvorby je právě pro děti, taky jako jedny z mála kreslených věcí bývají do češtiny velmi solidně nadabovány a rozhodně jde o pěkné filmy pro celou rodinu. Hayao Miyazakimu se někdy přezdívá japonský Disney.
Doporučuji podívat se na stránky www.sleduj.org nebo http://kinotip.cz/.
Jako dítě jsem také milovala Posledního jednorožce, na kazetě jsem si ho pouštěla pořád dokola: http://filmy.sleduj.org/?…
Ono je krásných věcí pro děti dost, jen s tím dabingem je to složité. :(
Jejka: Dětské sny jsou krásné. Dokonce lituju, že jsem některé raději nenásledovala, ale co už. Držím pěsti s lukostřelbou a bicími. Na kytaru jsem vlastně začala hrát díky tobě – připomněla jsi mi, že jsem vůbec nějaký takový sen vůbec kdy měla. Tak ti přeju, ať se ti podaří to všechno nějak skloubit, aby sis mohla dopřát od každého trochu.
(5) To Herb: (nominek – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 19:15:15
Děkuji jak za doporučení, tak za uvedené odkazy – v tomto se moc neorientuji. Fakt dík
(6) Nominek (urzu7 – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 21:23:09
Soptik byl jednim z hrdniku mého dětstvi.
držim palce stim bubnovanim at ti to vyjde Herb má kytaru budete moc založit kapelu.
A at se ti to podaři i skloubit i s psiky a Kajou na střelnici.
S cz dabingem zatim vyšlo:
Princezna Monomoke
Cesta do fantazie
Kralostvi Koček
a Zamek v oblacich.
A dál mužu doporučit Animax player tam je to taky česky.
(7) urzu7, (nominek – Mail – WWW)
Vloženo 19.09.2010, 23:07:10
taky moc děkuji
Děti (nejen) byly z těch japonských animací nadšené a je to fakt něco jiného, než co se na člověka dnes a denně odevšad (z dětských programů) valí…
Komentáře
Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!
