JEJKA...

Jejka se slzou v oku opouští bloguje.cz a stěhuje se do nového prostůrku.


Díky Alfičce započalo stěhování a zálohování mé „spisovatelské“ kariéry.
Balí se datové krabice a přesouvají se do nového bytečku.
A je to takové … jiné.

Stejně se mi bude po bloguje stýskat.

Pokračování tohoto článku »»»

Tak praštěnej sen jsem ještě neměla.
Napadli nás Nezemšťani. A jelikož jsem docela prcek, dostala jsem se na jejich centrální loď a přeinstalovala jsem jim lodní systém na Windows Vista, který se jim po dvaceti minutách restartoval na Linux a tak to šlo dokola. Uvítací změlka windows v centrálním rohlasu vesmírné lodi byla dokonalá.
Pozemšťani jsou zachráněni a Nezemšťani čučeli na okno s tučňákem jak puk.

Poučení zní – před spaním zásadně koukejte na různá sci-fi, fantasy a zakončete to Teorií velkého třesku.

Pokračování tohoto článku »»»

V poslední době bývá mým oblíbeným citoslovcem malé, nic neříkající a všechnoobsáhlé „uf“.
V práci se již zabydluji a novou kancelář jsem si už tak nějak vybavila dle svých potřeb. Uf.
S kolegou vycházím a když už mám chuť ho zabít (jelikož tak trochu více trpí samomluvou a povídá co dělá na pc a bude dělat na pc a mě to děsně tlakuje), vzpomenu si na Alfu a jejího Trotlíka. Spolknu poznámku, nadechnu se, ufnu si a pracuji dál.
Konečně jsem si už i udělala tabulky a dodělala největší resty… uf.
Když odpočívám, najedu na různé letecké společnosti a koukám, kolik stojí letenky do Říma či Benátek. 

Pokračování tohoto článku »»»

Další sklenka vína zmizela.
Plány stvrzeny krví a slzami.
Síla ducha tkví v osvobození.
Vůně tvého těla mě bude doprovázet v mých snech…




…
Možná tomu v brzké době dám větší podobu, barvu a tvar.

Pokračování tohoto článku »»»

Odjíždím. Jedu do krásného města Řím.
Jen doufám, že se mi tam opravdu bude líbit. Protože Paříž mě zklamala.
Takže se tu mějte krásně 

Pokračování tohoto článku »»»

Od konce ledna „pláču“, že příjdu o práci. Celý březen posílám krásný životopis a dokonce jsem i s několika výtisky brázdila okolí.
Ještě v pondělí jsem počítala s tím, že duben budu na pracovním úřadě.
Naštěstí se to nějak obrátilo. Zůstávám v té samé práci, jak jsem byla doteď, jen budu pod někým jiným. I náplň práce bude lehce jiná. Smlouva je přepsaná, podepsaná a snad bude náplň i výkon vyhovovat na obou stranách.
Každopádně teď mám hlavu jak pátrací balón. Ještě než jsem byla přeřazena, poprosili mě, zda bych šla na chvilku na podatelnu.
Takže nyní ještě zaučuji moji náhradnici, sebe na podatelně a již dostávám malé práce od nového šéfa.
Myslím, že si pekelně oddychnu, až mi tohle lítání z kanclu do kanclu za nějaké tři týdny skončí.

Sice nevíme na co, ale chceme vás…


Tento měsíc jdu již podruhé na pracovní pohovor.
Doufám, že bude lepší, jak ten minulý.
U přechozího pohovoru jsem se totiž stále nedozvěděla co bych totiž dělala a ani za kolik či jakým způsobem. Jen mi bylo neustále opakováno, že bych dostala školení a byl by mi někdo i po školení stále nápomocen.
Opravdu nevím, jestli chci pracovat pod někým, kdo nabízí práci, kterou mi nemůže blíže specifikovat.
Už aby byl čtvrtek aneb, další den dovolené se blíží…