Vlakový blábol

Nevím proč, ale miluji cestování. Ať je to po vlastech Českých a nebo mimo ně. Někdo to nemusí, já to ráda. Právě jedu za svoji kamarádkou, Advíkovskou manželkou a zástupkyní Japonské sekce v jednom – Momoko.
V její domovině jsem ještě nebyla a moc se těším, až ji uvidím a poznám i její město. Myslím, že jsem se s Momoko docela spřátelila a jsem za to ráda. :o)

Právě sedím nad kusem papíru a sepisuji bláboly co mě napadají. Svým způsobem mě cestování inspiruje. Líbí se mi ubíhající krajina na okny, zelené stromy, lidé pracující na svých zahrádkách a také ten uklidňující monotónní zvuk vlaku. Má to své kouzlo. Chtěla bych se projet i parním vlakem se spoustou dýmu a pozvolna putovat krajinou. Sledovat pole s válci slámy a tak nějak ujíždět a nechat moderní svět trochu jinde.
Tohle jsou chvíle, kdy uznávám, že nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně a „železného“ oře.
Někdy mě mrzí, že je člověk více vázán na své povinnosti a práci. Chtěla bych vypadnou na nějaký trochu zapadlý ranč, kde bych si mohla střílet z luku a učit se jezdit na koni a pak tyto dvě činnosti spojit. Střelba z koně musí být naprosto úchvatná. Jenže na to není ani čas a ani finance – zlý moderní svět.

Do Teplic jsem se dostala téměř bez potíží. I když jsem se v prvním spoji skoro nedomluvila a plechovka Coca Coly stála 2.33€ což je v přepočtu asi 78,–Kč. Z toho je ponaučení – berte si do mezinárodních vlaků svoje pití.
Každopádně, Teplice jsou moc krásné město :o)
Užila jsem si tam srandu, dobré papání, krásné počasí a i super bouřku. Myslím, že za Momoko zase někdy zavítám. ;o)

P.S. Papír byl po 24 hodin přepsán do blog formy.

(1) (Neko – Mail – WWW)
Vloženo 25.08.2009, 19:11:56
Vlaky mám taky ráda, je fakt, že ne tolik jako koně, do jejichž sedla se mi bohužel nikdy nepodařilo dostat, taky ráda pozoruju krajinu, přírodu… Někdy bych chtěla utéct do přírody a mít od všeho moderního klid, někde na nějakou snad farmu, kde by člověk vstal, nadýchnul se čerstvého vzduchu a šel by nakrmit domácí zvířata… Ale kdo si to dneska může dovolit? Dneska už ani člověk nemá skoro možnost sednout si s knížkou do přírody. Já mám to štěstí, že mám babičku na venkově, takže se válím v trávě alespoň tam…

(2) (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 26.08.2009, 17:43:34
Bych klidně brala zdrznout od všeho i k moři :D

(3) (Neko – Mail – WWW)
Vloženo 27.08.2009, 08:47:29
Já ne. Lidí je tam jak hmyzu. Leda na nějaký opuštěný ostrov a i tak by mě to bavilo jen chvíli.

(4) (Jitule – Mail – WWW)
Vloženo 28.08.2009, 12:22:54
Neko máš pravdu je tam lidí jak komárů a unás doma v lese nebo na louce je mnohem líp. Měla jsem teď hodně náročné období a docela by mě nějaká příroda bodla, tak uvidíme dnes odjíždím s přítelem na chatu tak snad vydrží i počasí

(5) (Jitule – Mail – WWW)
Vloženo 01.09.2009, 12:30:21
Jejko napiš zase nějaký textík ze života nudím se :-/ nemám co číst

(6) (urzu7 – Mail – WWW)
Vloženo 05.10.2009, 10:07:52
jo jo cestovani vlakem ma svoje kouzlo
zvlašt když sediš u okna .
Ikdyž juknout se na svět z koně by taky stalo zato

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

 
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich