Je stále nemocná
… a zkouší si hrát na spisovatelku.
Jejka je už od 13.8.2012 doma. Naprosto se mi to nelíbí a už jsou chvilky, kdy se opravdu těším do práce. Doma je nuda. Ne, že bych doma neměla žádnou práci, ale po zánětu plic se mi nějak nechce přetěžovat. Jsem ráda, když se umyju, umyji nádobí, vyluxuji a postarám o psíky. Zbytek bince mě sice lehce dráždí, ale zatím mě nechává v bodu vlažnosti.
Dneska jsem byla na krevních testech a tak doufám, že příští týden budu moc do práce a zase se zařadit do lidské komunikace.
Zatím totiž ve většině případů komunikuji přes všelijaké podoby písmenek. Ať už chat na facebooku, sms, skype…
Jedinou výhodou je, že mám čas psát. Není to nic světoborného a nobelovu cenu za literaturu neočekávám, ale snažím se. Zatím jsou to malé útržky povídek. Momentálně jich mám rozpracovaných několik, ale hlavním projektem je moje historická povídka. Na dějepis zapomeňte. Jen jsem si z historie půjčila pár postav, které si vesele zapracovávám do mnou vymyšleného děje.
Jedná se o příběh Mariky a Alexandra Makedonského.
Možná to sem i někdy nahraji.
