Hele vole…

Vole. Viděl si tu holku? Vole. Zpívala docela dobře. Vole. Kdy se sejde, vole. …
Opravdu jsem tyto „umělce“ měla chuť napomenout, že jsou herci a jsou již v prostorách divadla a nemusejí mluvit jak dobytek v hospodě.

Nemám nic proti občasnému zanadávání si, nebo když se opravdu nevede, zanadávání si jako dlaždič, ale zařadit „volování“ a jinou zvířenu či části těla do běžného rozhovoru mi přijde více méně barbarské.
Já sama jsem si teď lehce zanadávala. V duchu zvolávala místa, kam slunce nikdy nesvítí. Je to z důvodu, že jsem si vzala brýle, na které jsem si ještě plně nezvykla. Je to tím, že je nosím jen u pc, nebo když jsem unavená.
Občas si zanadávám i hlasitě. Třeba, když mi něco nejde, nebo se nějak vede kolegyni a já to pak musím předělávat. Zkrátka tehdy, jeli k tomu důvod.
Je mi kolik mi je a do starého železa se ještě nehodlám zařadit, ale nějak nechápu mládež (která je mého věku, nebo nějak mladší o pár let), co je tak úžasného, mluvit jako kanál.
Zda si pánové myslí, jak je to sexy a mladé slečny, jak jsou velké drsňačky, když používají v každé větě alespoň jeden vulgarismus.
Člověk si sice může říkat, že to je jen slovo a nic více. Jenže naše kultura a výchova je označila za sprostá. Tím by se asi měla užívat v omezeném množství.
Nedávno jsem viděla v metru docela slušně vypadajícího kluka. Stylově oblečený, učesaný, … prostě docela fešák. Ovšem do té doby, než promluvil na svého kamaráda. Myslím, že po tom, co jsem si vyslechla, bych o něj já neopřela ani koště. Hnus. Úplně mi to zkazilo první dojem.
Docela mě někdy děsí srovnání můj ročník a nynější školáci. To, co si dovolí děti v 8 třídě a klidně i výš… nechápu. Já jsem taky nadávala na domácí úkoly a myslela jsem si, že ten či onen učitel je totální blb, ale zase na druhou stranu – ono starat se o bandu 30 lidí, co se při hodině nudí a dělají vše možné, aby nemuseli poslouchat učivo, protože je to nezáživné a totálně na nic… Pak se nedivím, že se neví rozdíl, gravitace a gravidity nebo jiné. Myslím, že mi změnil pohled na věc fakt, že jsem začala chodit na akce pro lidi a zapojila jsem se do jejich organizování. Dělat amatérské přednášky (jako učitelé dělají dnes a denně) je docela opravdu náročné a člověka i potěší, když lidé poslouchají.

Popravdě, bych na školy dala zase předměty… nebo spíše kroužek přednesu. Lidé se naučí mluvit před ostatními, nebudou se pak tolik stresovat při zkoušení, otrkají se a hlavě – vyzkouší si pozici vyučujícího. Myslím, že pro přednášejícího, který tráví čas nad přípravou čehosi a pak minimální zájem publika – zamrzí to.
Ale zase si říkám, že lidé ve škole poslouchat musí, kdežto na conu jdou na přednášky dobrovolně.
Na jedné brněnské akci, místní profesor náboženství prohlásil, že před tak velkým publikem ještě nepřednášel, i když je to učitel. Na jednu stranu mi bylo trochu líto, že někdy není práce oceněna a na druhou stranu jsem byla ráda, že spousta lidí šlo na přednášku, aby se o svém koníčku a zemi, kterou tak obdivují – něco dozvědělo.
I když nejsem nijak svatá a tu a tam si s radostí v srdci zanadávám a vím, že nic nevím, i když bych chtěla vědět – přednášet budu dál a budu se snažit přednášet líp a předávat informace.

Tak a končím večerní zpověď… :)

(1) (Neko – Mail – WWW)
Vloženo 14.11.2009, 20:48:28
Jo, popravdě, 21. narozeniny jsem měla nedávno, takže se považuju ještě za mladé maso, ale co kolikrát poslouchám buď vrstevníky nebo osoby mladší, tak si říkám, jestli je normální říkat za každou větou (nedej bože slovem) „vole,“ ne-li něco horšího, jestli je to fakt nutné, jestli jim to přijde natolik „cool,“ že to prostě musí být? (Já takhle konverzovala s jednou takovou osobou, která neustále volovala, byla to teda něžná dívčina, jen tak mimochodem, a musím říct, že jsem měla co dělat, abych se nezačala smát…)
Já taky nejsem svatoušek, taky si zanadávám, zvláště, pokud se něco nedaří, pokud mám už ten den poněkolikáté smůlu, pokud se leknu nebo nakopnu tak, že mi až vyskočí slzy z očí, ale používat to při běžné mluvě s kamarády? Jo, když jsem hodně nakrknutá, otevřeně přiznám, že mě něco „nas…“ nebo že je po mě někomu tak leda „hov..“ Ale používat vulgarismy pořád? To mě taky neuvěřitelně odpuzuje.
Kolikrát potkám fakt krásnou, nalíčenou, upravenou a načesanou slečnu, kterou by nebylo nereálné poslat do nějaké soutěže krásy, ale jakmile to otevře pusu… Netřeba to dál komentovat, to by prostě jeden zaplakal. Dost mě to mrzí i u kluků. Já opravdu nechci poslouchat z úst pěkného chlapa „hele, vole, ten kkt mi dneska (a zbytek je nepublikovatelný)…“ Já chci v chlapovi vidět kavalíra, který jediné „nechutnosti“ bude šeptat v noci v posteli do ucha, ne toto. :/
Jak říkám, ani já nejsem svatoušek, ale abych já zamávala dítěti druhé třídy základní školy a ono mi na oplátku nastavilo „fakáč,“ to celkem zabolí (to jsem si bohužel nevymyslela). Je hrozné, jak jsou prostě děcka a mladiství dneska schopni se chovat – i když nejsou to jenom oni. Jednou jsem takhle poslouchala nějakou postarší paní a taky mě docela zarážely výrazy, které vypouštěla z úst – ani dnešní mladiství výrostci by se nemuseli stydět.

O těch přednáškách. Jak jsem starší, taky se na to snažím dívat z té učitelovy perspektivy, stejně jako z perspektivy studenta (učitele tedy dnes lituju daleko víc – hlavně ty na základkách a středních). Je fakt, že mi přijde, že dnešní svět je dost bezohledný, nikdo neocení snahu (přednášejícího třeba)…
Na druhou stranu, myslím, že neexistuje nikdo, kdo by neměl ve škole někdy nějaký ten referát a tak všichni zhruba vědí, jaké to je. A popravdě, mě (a sama vím, že nejen mě) se spíš uleví, když při mé přednášce kolegové chrní nebo něco spíš, než když na mě upírají pohledy a poslouchají každé slovo. Je to od nich samozřejmě krásné a solidární, že mi věnují pozornost, ale mě jako tvorovi, který nesnáší veřejné projevy, to hrozně znervózňuje, když vím, že na mě civí tolik lidí, a to zejména, protože o sobě vím, že jsem hrozný řečník, a co se nenaučím nazpaměť, to prostě před obecenstvem nepřednesu, nemluvě o tom, že mám problém vydržet s dechem.

Omlouvám se za román, myslím, že to už je všechno. :D

(2) Blog v blogu (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 14.11.2009, 21:55:06
Nevadí.
Každopádně – zapomněla jsem na starší obyvetelstvo. Když kolega přijde do práce a pozdraví moji mamku „čau vole“.. nebo je to spíš jen už takové „vle“… tak mi to docela vadí.
Docela zajímevé je, když potkám několik fanoušků, co se baví o utkání a nebo partou jdoucí z hospody. To je síla.

Myslím, že by se na základní škole kurz přednesu a nebo řečnictví docela hodil. Kdyby na to děcka chodila, a třeba jen nějak přednášela básně, texty či já nevím co, mohlo by to být dobře otrkávající. Pak by se na to třeba trochu zvyklo a nebyl by takový stres s přednášením před obecenstvem
;)
Ale kdo ví. Nemám zase pocit, že by škola nějak extra připravovala na setkání se s realitou.

(3) (urzu7 – Mail – WWW)
Vloženo 14.11.2009, 23:30:51
Sice jsem už staršího ročníku a občas si taky pěkně zanadavam ale ta dnešní mládež školou povinná zná někdy vyrazivo které překvapí i mně.

S těmi přednáškami máš pravdu dá to dny a někdy i týdny práce všechno sehnat a poskládat a pak tomu ty „poslouchající“ ani nevěnuji pozornost . Yop tvé přednášky jsou vždycky podnětné a zajímavé že se vždycky tešim na další.
Jen tak dál :-))

(4) (Beldaran – Mail – WWW)
Vloženo 21.11.2009, 14:45:44
Ano ano, absolutně souhlasím. Přesně tohle mě fascinuje na cestách autobusem, kdy někdo věku, kdy ještě nemáš občanku, něco vypráví, a já nestíhám zírat, co všechno s námi nejede. Za voly a krávy bych kolikrát byla vděčná. Žel, obávám se, že to není úplně vina té mladé generace, ale i té generace před ní. Třeba moje setřenka před svými dětmi mluví sprostě úplně s klidem, dobrým příkladem by taky mohla být ta věc, co teďka běží v televizi, ta příšerná Superstar. Viděla jsem asi dvě minuty a pak jsem to vypnula, protože tohle už není sprosté, to je přímo vulgární. A když takhle mluví dospělí lidé v televizi, nemůže to člověk vyčítat jenom těm mladým v autobuse.

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

 
„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde