Cesta do středověku aneb trhlina v čase

Spousta lidí má ráda fantasy. Hrdinné rytíře bojující se zlem a ochraňující čest svého pána a země. Já tento knižní styl moc nemusím. Jsem spíše na detektivky a historické romány, které mají alespoň kousky kořenů v realitě.
Kupodivu se zrovana mě povedlo projít časovou trhlinou a dostat se do středověku 15.století.
Po několika letech jsem se vrátila do herního průmyslu a hrou, která mě okouzlila. Jak grafikou, tak příběhem, charakterem postav a jejich společný dialog je roztomile krásný, místy ironický a příjemně kousavý. Hra mi prostě sedla.
Zaregistrovala jsem se do několika fan skupin – od založených fanoušků, tak i oficiální. Dokonce i jedna osoba z Brna se dosti podivila, kdyz zjistila, ze hraji zrovna tuto hru a poslala mi pozvanku na sraz hry a vlastne jakousi propagacni akci k novemu datadistku ke hre.
Diky praci mi padlo spousta jinych planu. Mela jsem jet na Slovensko, ale … prace. Mela jsem jit na jednu akci, ale … opet prace. Uz jsem zacla vymyslet co vse udelam doma o vikendu, kdyz tedy mi prace vse sezrala a zadupala. Nastesti mi prisla pozvanka, na kterou jsem ihned reagovala a pokusila se zaregistrovat, protoze pocet mist byl omezen. Ty dva dny jsem snad „ikskrat“ denne kontrolovala email, zda mi prislo potvrzeni. A ono prislo.
V tomto jsem asi taky trochu odlisna od vetsiny. Kdyz nekam chci, jdu tam aniz bych se vazala na ostatni. Znate to, chcete nekam jit, ale samotne se nechce. Shanite doprovod, ktery ma jiny program a nakonec jste v tom sami. Spousta lidi by radeji nesla, aby tam nesedeli sami. Ja resila naprosto odlisny problem. Je mi naprosto jedno, ze se mnou nikdo nemohl jit (ci mohl, ale nestihla jsem se ho zeptat). V pozvance byla totiz jedna veta, kterou jsem proste musela splnit a za skoro kazdou cenu. Moznost prijit ve stredovekem kostymu, jsem si se svoji povahou proste nemohla nechat ujit :D. Obvolala jsem spousty lidi a kamaradu, az mi nakonec jedna slecna byla ochotna pujcit repliku stredovekeho kostymu, ktery jsem tedy musela omitnout, protoze bych se bala, abych ji jeji praci neponicila. Velmi ochotne jsem prijala stredoveke saticky jine kamaradky, ktera sije a shodou okolnosti mela presne moji velikost. Mela jsem neskonalou radost, ze mi saticky jsou a budu v nich moct trajdat po Praze. Dokonce i Alfa s jeji maminkou mi byly ochotny pomahat. Dostala jsem sesivanou kozenou vestu a kozenou hucku na hlavu. Naprosto mi nevadilo v teto kombinaci satstva jit po Praze, jet v metru a tapat si to po stredu Prahy do krcmy.
Sehnat kostym byla trochu prace, ale stalo to za to a vsem bych za to chtela podekovat.

Jen co jsem se dostala pred dvere krcmy, dostala jsem se temer do jineho sveta. Krasna cedule vitala poutniky hledajici osvezeni. Po vstupu me vitala i stredoveka straz a senkyrka konrolovala pozvane lidi (dle emalilove adresy, ale coz – maly upgrade stredoveku :)).
Zacouzene steny, kameninove korbele, par stolu jemne osvetlenych, susene kviti jako dekorace. Bytelne drevene lavice, stoly, tramy, podlaha. Bylo to krasne. Pro nekoho, kdo navstevuje restaurace vyssi tridy, to byla krcma stroze zarizena, ale pro me byla naprosto krasna. Obsluha v dobovych satech, kameninove poharky, pitivo se snazilo byti co nejvice prirodni.
Odlozila jsem bundu 21.stoleti, prehodila jsem si pres ramena kozenou vesticku a sla si sednout k peknemu stolu v rohu. Za chvilku se mi venovala obsluha. Objednala jsem si chardone. Ani jsem se neotocila a dostala jsem krasny kameninovy pohar s vynikajicim vinem. V te kamenine bylo dokonale.
Nevychutnala jsem si ani polovinu vina, kdyz si ke me prisedl kdosi, ktery se mnou zapredl pozhovor. Kdyz me pozadal o rozhovor pred kamerou, byla jsem docela vykulena. Proc me? Ja hraju po skoro 10 letech hru a jeste jsem ji ani nedohrala. Jenze jsem mela kostym a clovek, ktery se vrate do herniho prumyslu jednou hrou, je docela dobra reklama a tak jsem kyvla. Sranda musi byt, ne? Udelala jsem maly rozhovor pred kamerou a nyni cekam, kdy budu take vysilana v TV.

Akce byla krasna a inspirujici. Lide se sice bavili hlavne o hrach, o tom, co je bavi a co jim na hrach vadi a jake maji oblibene. Jako herni novacek jsem mela velke stesti na kolegy u stolu. Nevadilo jim, ze moje posledni hra je Doom a Wolfik 3D. U stolu byla sranda a prijemny hovor. Byla jsem zaucena na nejake hry a vyvetleno spousta hernich terminu.

Úvod do noveho datadisku byl ukoncen a zacal program krcmy, ktery byl … Nevim jak to popsat, ale byl naprosto uchvatny. Lehka jidla se misila s hovorem a zabavou. Neustale bylo co pit a korbely piva a vody nebraly konce. Jidla jednoducha, ale dobra. Obycejna kroupova polevka s uzenym masem, kure na ohni, danci gulas, oblozena misa, livance s jeste teplymi povidly. Do toho neustale kose plne vynikajiciho chleba, ktery nebyl nakrajeny na platky, ale natrhany na kusy.
Mezi chody probehala zabava hostince. Hudebnici, zpev, tanec. Kdyby byl stredovek takovy, jak ho bylo videt v krme, okamzite bych menila.
Zpev a tanec byl vesely a nenuceny a zabava tekla stejnym proudem, jako pivo.
Za svoje pusobeni v otaku komunite jsem videla jiz spousty veci, ale ohniva show, ktera byla provedena v krcme mi vyrazila dech. Tajemno se dalo krajet. Atmosfera byla umocnena snad i tim, ze ohniva show nebyla provadena venku, ale v uzavrene mistnosti. V i relativne malem prostoru byla jejich kouzla s ohnem dokonala. Klanim se dvema umelkynim, ktere tuto akci ukazaly.
Mam i nejake fotografie, bohuzel nektere fotky jsou velmi spatne a zvukovy zaznam take neni nejkvalitnejsi. Nemela jsem fotacek, ktery by byl upraven na takove foceni. Nastesti mam par fotografii z tance s meci.

Neni treba snad znovu a znovu psat, ze jsem byla vecerem naprosto uchvacena a naplnil me inspiraci, energii a poznala jsem jinou skupinu lidi, kteri travi u pocitace spoustu casu a pritom se s nimi da bavit i o vecech jineho razu. Pobavil me spolusedici, ktery zacal povidat i o anime a mem docela oblibenim Elfen Lied. Jeho zase potesilo, ze vim o co jde, dokonce mam i odznak z logem Elfen Lied a jeho hlavni predstavitelky a nepovazuji ho za magora, co kouka na kreslene pohadky, protoze Elfen Lied se mezi pohadky zaradit neda, at se snazite jak chcete.

Jelikoz akce trvala pomerne dlouho, obcas jsem napsala Alficce, ze jsem v poradku a jak si uzivam vecera. Posledni sms byla: „Jeste pockam na hospodskou rvacku a pak jdu dom.“
Hospodska rvacka byla vesela. Kluci se rezali a chvilkama byla opravdu pouzita i sila, ale ocividne je to bavilo. Jenze jsem nezapomnela, ze patrim stale k otaku komunite a moje loajalita k Adviku (i kdyz je nyni pusobenim casu trochu otresena) je stale velka a tak jsem hledala kontakty na lidi, firmy a dalsi moznosti, ktere by Adviku pomohly. A snad se i povedlo. Jen to musím dotáhnout do konce.

Akce byla ukončena a šlo se s ukořistěnými dárečky. Ulovila jsem si kontakty a krabici s obrázky z nového datadistku. A krabičky se vždy hodí. Jsem ráda, že se mi povedlo na akci jít a že jsem byla sama ani nevadilo. Kdybych tam nešla a nechala se utlumit tím, že se mnou nikdo nemohl, asi bych litovala. Nyní nelituji. Akce super, jidlo taky a lidi příjemní. Jen chvilku koukali, kam to jídlo dávám :D.

(1) fakt je, (Alfa – Mail – WWW)
Vloženo 03.04.2010, 20:18:14
že jsi žravá jak larva. Nechápu, že nejsi jak sud…

(2) (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 03.04.2010, 23:06:39
Alfa – přece jim to tam nenechám.

Divnota je, jak se mi článek ukazuje na bloguje. Přitom v archivu to mam s diakritikou.. divnota.

(3) divnota (Alfa – Mail – WWW)
Vloženo 04.04.2010, 09:42:58
je, že začátek článku je s diakritikou, prostředek nic a poslední odstavec zase jo… nechňápu to taky

(4) (Jejka – Mail – WWW)
Vloženo 04.04.2010, 15:18:18
Já na to koukala a když chci editovat článek, tak tam tu diakritiku mám, tudíž není co editovat. Zkoušela jsem to smazat a nahrát znovu, ale výsledek je stejný.

(5) (Neko – Mail – WWW)
Vloženo 13.04.2010, 17:51:16
Co dodat, závidím. :)

Akorát myslím, že skutečný středověk byl daleko drsnější. Tam bysis asi moc neužila. :)

Hrozně bych chtěla navštívit nějakou takovou akci. Najít trochu lidi – tedy pohodové a rozumné lidi -, se kterými bych měla společné zájmy, ale Ostrava je na toto chudá a mě taky nezaujme jen tak něco.

Tak hlavně, že sis to užila, a třeba se někdy i na nějaké akci potkáme, pokud budu statečná. :D

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

 
„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich